Odborná veřejnost se zájmem sledovala případ, který v minulosti řešila Česká lékařská komora. Šlo o záznam z akutního ošetření pacientky, která se dostavila do ordinace pořezaná a páchnoucí alkoholem. Lékař ji popsal jako opilou, pacientka však prokázala, že tomu tak nebylo. Pacientka byla abstinentka, která upadla s dárkovou lahví destilátu a pořezala se o střepy, žádný alkohol však prokazatelně nepožila a domáhala se po lékaři opravy záznamu, který vnímala jako urážlivý.

Ve světle dnešního nařízení GDPR se jedná o naprosto jednoznačnou a snadnou záležitost. Nařízení respektuje právo subjektu údajů na opravu, a tak výslovně ukládá správci, resp. zpracovateli osobních údajů, aby bez zbytečného odkladu opravu provedl. Pokud se jedná o citlivý údaj, kterým chybný záznam ve zdravotnické dokumentaci nepochybně je, je právo na opravu „samozřejmé“. K tomu podotkněme, že ve zdravotnické dokumentaci se lze vcelku běžně setkat s chybnými, kusými a v nejhorších případech úmyslně pozměněnými dokumentacemi.